konference Brownfieldy 2021
17. 9. 2021, Český Krumlov - kasárna Vyšný


prezenatce řečníků

Patrick Lüth

architekt a partner, Snøhetta Studio

Patrick Lüth vede pobočku atelieru Snøhetta v Innsbrucku. V roce 2005 po studiu architektury začal jako stážista v kanceláři Snøhetta v Oslu. Podílel se na mnoha mezinárodních soutěží i na některých z nejslavnějších návrhů Snøhetty. Pobočku v Innsbrucku rozšířil na kancelář s přibližně 30 zaměstnanci. V současnosti vede mimo jiné projekt Swarovski "Crystal Worlds Evolution" - inovativní budovu pro výrobu a kreativní spolupráce. Zodpovídá také za studii nové muzejní čtvrti v Bolzanu, masterplan nové městské čtvrti v Budapešťi a přestavbu sídla staré tabákové továrny ve Veroně.

Martin Krupauer

architekt a urbanista, A8000

V roce 1989 se podílel na založení ateliéru A8000, který se dnes řadí mezi největší a nejkomplexnější ateliéry v České republice. Vedle architektury se věnuje i tématu revitalizace brownfieldů. Spolupracoval s Jeanem Nouvelem na přeměně Smíchova a v současné době se podílí na transformaci brněnské čtvrti Špitálka či brownfieldu Vyšný v Českém Krumlově. Současně Martin Krupauer vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze.

Luděk Sekyra

podnikatel, Sekyra Group

Zakladatel a majitel přední české developerské společnosti Sekyra Group, která v současnosti rozvíjí v Praze více než milion metrů čtverečních rezidenčních, kancelářských a obchodních ploch. Mezi nejvýznamnější projekty patří Smíchov City, Rohan City a Žižkov City. Dlouhodobě a aktivně se věnuje filantropii. Podílel se na vzniku Centra pro filozofii, etiku a náboženství na Univerzitě Karlově. Je zakladatelem Nadace Sekyra Foundation a rodákem z Českého Krumlova. 

Tomáš Ctibor

zakladatel a výkonný ředitel 4ct

Zakladatel a výkonný ředitel společnosti 4ct, multidisciplinární platformy zaměřené na plánování projektů a poskytování inovativních a kvalitních služeb v oblasti rozvoje a transformace měst a regionů, a to jak pro veřejný, tak pro soukromý sektor. V současné době se 4ct podílí také na mezinárodní spolupráci na několika rozsáhlých transformačních projektech. Tomáš se specializuje na analýzu, přípravu, nastavení, koordinaci procesů a řízení rozvojových projektů, hledání nových udržitelných strategií a řešení, které umožňují efektivní komunikaci mezi všemi příslušnými zainteresovanými stranami. Je předsedou evropské pobočky CRE a předsedou Sdružení pro architektu a rozvoj. Podílel se na založení několika významných plánovacích institucí po celé České republice. Vyučuje a přednáší na vysokých školách, především na Fakultě architektury ČVUT.

Josef Hermann

místostarosta města Český Krumlov

V komunální politice působí od roku 1990. V současnosti zastává funkci místostarosty města Český Krumlov, působí jako určený zastupitel pro územní plánování a zabývá se strategickým plánováním rozvoje. Podílel se na přípravě Strategického a Akčního plánu města, Strategie cestovního ruchu, Komplexní dopravní koncepce města apod. Mimo jiné se podílel i na projektu Kateřiny Šedé "UNES-CO", který zapojil místní občany do běžného života v historickém centru Českého Krumlova.

Martin Fadrný

senior konzultant ve Frank Bold Advokáti

Martin Fadrný má na starosti obchodní rozvoj advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti. Věnuje se zejména klientům z oblasti samosprávy a developmentu, se kterými spolupracuje na komplexních otázkách, s nimiž si jejich právníci sami neporadí, ať už jde o  plánovací a developerské smlouvy, změny územních plánů, zásady spolupráce s investory nebo akvizice.  

Michal Tesař

odborník na PPP projekty, NEWTON Business Development

Spoluzakladatel a partner poradenské firmy NEWTON Business Development, a.s.. Více než 20 let se zabývá investičním poradenstvím. Specializuje se na PPP projekty, koncese a zapojení soukromých partnerů do realizací veřejných služeb. Hlavní důraz klade na konkrétní projekty, a to zejména na municipální úrovni. Je také ředitelem Pandion Partners, mezinárodní sítě poradců při fúzích a akvizicích.

Ondřej Zabloudil

senior manažer, Deloitte

Ondřej Zabloudil je součástí týmu Real Estate ve společnosti Deloitte, kde se zabývá poradenstvím v oblasti nemovitostí a územního rozvoje. Specializuje se na oceňování nemovitosti, poradenství v rámci komplexnějších transakcí jako jsou společné podniky a územní rozvoj a související analýzy postavené na datech. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT, absolvoval také Masarykův ústav vyšších studií a je členem RICS.

Peter Bednár

architekt a urbanista, Jakub Cigler Architekti

Věnuje se převážně plánování městských struktur, krajině a veřejnému prostoru. Posledních osm let pracuje v kanceláři Jakub Cigler Architekti. Předtím dvanáct let studoval a pracoval v USA, Holandsku a Číně. Jeho práce s různými týmy získaly přes 30 ocenění a jeden projekt se v roce 2011 dostal na americkou známku v hodnotě 45 centů. Současná hodnota známky je zřejmě stále 45 centů.

Michal Šváb

senior consultant & partner, ENACO

Dlouhodobě působí jako konzultant specializující se na obnovitelné zdroje energie. Od roku 2010 se zaměřuje na technické a ekonomické poradenství v energetickém odvětví, zejména pro technologie spalování plynu a výrobu a skladování elektřiny. Během své kariéry působil jako poradce pro klíčové energetické společnosti v České republice a dalších zemích střední Evropy. Zaměřuje se také na inovativní a nové energetické technologie.

Petr Hornát

architekt, A8000

Vedoucí architekt českobudějovické kanceláře A8000. V posledních letech se věnuje především strategickému a rozvojovému plánování. Jako spoluautor se účastnil projektové přípravy a realizace celé řady staveb v nejen jihočeském regionu, ale i v České republice a v zahraničí. Od roku 2020 zároveň působí jako městský architekt ve Velešíně. Na konverzi bývalého vojenského areálu Nový Dvůr se podílí v rámci projektové přípravy a zároveň jako člen pracovní skupiny.

Marie Joja

zakladatelka projektu archipop

Absolventka Fakulty architektury na VUT v Brně. Zakladatelka databáze www.archipop.cz. V rámci doktorského studia se věnuje tématu dočasného využití opuštěných lokalit. Databáze archipop. mapuje úspěšné aktivace nevyužívaných budov pomocí principu dočasného využití, tzv. "pop-up". Jejím cílem je upozornit na princip dočasného využití a pomoci záchraně zanedbaných budov a komplexů.

Jan Piskáček

ředitel Odboru OP PIK, MPO ČR

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se dlouhodobě věnuje dotačnímu programu Nemovitosti Operačního programu Podnikání a Inovace, který cílí na rekonstrukce a revitalizace nevyhovující podnikatelské infrastruktury v podobě nevyužívaných objektů a brownfieldů. V rámci tohoto programu byla v letech 2007-2015 mezi podnikatele v České republice rozdělena částka přesahující 11 mld. Kč a podařilo se zrekonstruovat a připravit více než 2 288 000 m2 podlahových ploch určených k podnikání. 

Miroslav Kobera

Green Business Manager, Skanska Reality

Působí ve společnosti Skanska Reality jako manažer udržitelného bydlení. Je odborníkem na odpadové hospodářství, udržitelnou výstavbu a certifikaci budov. Věnuje se zejména problematice snižování spotřeby energií a hospodaření s dešťovou vodou. V mateřské firmě Skanska, a. s., působil dříve na pozici specialisty na ochranu životního prostředí. V předchozích letech pracoval jako laborant v oboru ekotoxikologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Tuto školu také vystudoval, a to obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí. Je fanouškem zeleného přístupu k životu.

Lukáš Čermák

Ministerstvo životního prostředí

Vystudoval geologii na přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2007 pracoval jako specialista řešení starých ekologických zátěží a havárií. Od roku 2012 na MŽP řídí projekty odstraňování starých ekologických zátěží financovaných. Je odborným garantem a spoluautorem dotačních titulů OPŽP a NPŽP a předsedou expertní skupiny Sanace. Od roku 2019 spolupracuje s TAČR jako expert se zaměřením na kontaminované lokality, jejich průzkum a sanace.

Diskutující

Marie Zezůlková

ředitelka Odboru regionální politiky, MMR ČR

Dlouhé roky zastávala funkci vedoucí Kanceláře strategie města na Magistrátu města Brna, do jejího portfolia spadal mimo jiné strategický i ekonomický rozvoj města a spolupráce s investory. Byla odborným garantem Strategie pro Brno 2020. Zapojila město Brno do Regionální inovační strategie JMK, díky čemuž se město Brno stalo technologickým a inovačním centrem České republiky. Od září 2019 působí na Ministerstvu pro místní rozvoj jako ředitelka Odboru regionální politiky.

Dan Jiránek

ředitel Sekce pro projekty a inovativní přístupy SMO ČR

Zastával 12 let post primátora Kladna. V oblasti brownfieldů má za sebou jak praktické zkušenosti s projekty (analýza rizik a odstranění starých ekologických zátěží bývalých koksoven a dehtových jezírek POLDI či spolupráce s projekty transformace energetiky POLDI na nové energetické centrum), tak zkušenosti hodnotitelské. Je členem mezirezortní hodnotící komise pro projekty na nové využití brownfieldů.

Štěpán Pavlík

starosta Tábora

Je vystudovaným inženýrem na fakultě stavební ČVUT v Praze a dvacet let se živil projektováním staveb. Ve funkci starosty se věnuje se svými kolegy jedné z priorit současného vedení radnice - kvalitní budoucí zástavbě bývalých kasáren Jana Žižky v Táboře, asi desetihektarového území Dvorce. Na něm by měla vzniknout nová, především obytná čtvrť s přibližně 2000 obyvateli.

Petr Schaller

starosta Plesné

Od roku 2010 je starostou města Plesná, kde se narodil a prožil celý svůj dosavadní život. Stojí u zrodu všech projektů, které se ve městě realizují. Zasazuje se o spolupráci s příhraničními obcemi, kdy se snaží navázat na historické soužití Čechů a Němců. Je členem Výboru pro regionální rozvoj Karlovarského kraje a členem prezídia Euregia Egrensis.

Jan Lehký

Counsel, Kinstellar

Specializuje se na nemovitosti, povolování, výstavbu a provoz průmyslových a infrastrukturních projektů, energetiku a environmentální právo, včetně Green Deal. Má rovněž zkušenosti v oblasti přímých zahraničních investic, výstavbě na brownfieldech nebo financováním projektů. 

Tomáš Janeba

prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI

Vede think-tank soukromého sektoru pro veřejnou infrastrukturu, sjednocujícího zájmy a názory více než 50 významných infrastrukturních dodavatelů a institucí. Tomáš má 20 let mezinárodních zkušeností v oblasti infrastrukturních PPP projektů a projektového financování. V minulosti pracoval pro britský infrastrukturní fond John Laing plc, finanční poradenskou společnost PwC v týmu projektového financování a mezi roky 2004-06 spoluzakládal PPP Centrum ČR.

Kateřina Kubizňáková

zakladatelka konference Brownfieldy

Problematikou brownfieldů se zabývá více než 15 let. Do konce roku 2019 pracovala ve státní agentuře CzechInvest, kde zajišťovala možnosti financování a spolupodílela se na vytvoření Národní strategie regenerace brownfieldů v ČR. V soukromém sektoru působila v belgické společnosti PSR Brownfield Developers, kde řešila ekologicky znečištěné lokality. Dnes se věnuje brownfieldovým projektům z pozice konzultanta, pomáhá soukromým subjektům i obcím při rozjezdu projektů na brownfieldech. Je organizátorkou konference Brownfieldy. 

Eduard Forejt

Development Director, Passerinvest Group

Na trhu nemovitostí se pohybuje od roku 1996. Na pozici ředitele rozvoje ve společnosti Passerinvest Group zúročuje zkušenosti z King Sturge, ČSOB, nebo více než 12ti letého angažmá v JLL. V rámci své společenské odpovědnosti přednáší mimo jiné na Fakultě architektury ČVUT, ECCEDU. Zabývá se konzultační činností za účelem přiblížení motivací a zákonitostí "světů" soukromého a samosprávního sektoru. I proto je často zván ke konzultacím tržních a ekonomických souvislostí developmentu a rozvoje měst a jejich implementace do procesů města. 

Pavel Strnad

advokát, Polverini-Strnad

Absolvoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a studoval na Universitá La Sapienza v Římě a The John Marshall Law School v Chicagu. Je vedoucím advokátem a zakladatelem AK Polverini Strnad. Specializuje se na právo nemovitostí včetně bankovního financování a insolvenčního práva. Spolupracuje se společností Právní Ochrana Majetku - P.O.M. s.r.o.

sli.do Q&A

V průběhu diskuzí padlo mnoho zajímavých otázek, na které diskutující nestihly zareagovat. Jejich odpovědi přinášíme dodatečně alespoň touto formou.


Odpovídá Josef Hermann, místostarosta Českého Krumlova

Zvažuje město zavést po vzoru Rakouska regulaci budoucího způsobu využití rezidenčních jednotek? Jde o problematiku trvalého bydliště/ rekreačních apartmánů?

  • To je pro nás největší úkol pro nejbližší období. Jak dosáhnout toho, aby v území nevznikly jen byty do vlastnictví pro nejmovitější, kteří byt nakoupí coby dobrou investici, nebudou jej užívat k bydlení nebo jej budou chtít užívat ke krátkodobém pronajímání. O dostupném bydlení se hodně mluví, ale recept, jak na to defacto neexistuje. V každém případě budeme preferovat vznik bytových domů pro nájemní bydlení nebo bydlení družstevní. Teď jen, jestli bude zájem ze strany investorů o tento druh investic. Není v silách města postavit více než jeden dva menší bytové domy.

Kdo je podle vás cílový klient bydlení v Novém Dvoře?

  • Má-li na ploše bývalých kasáren vzniknou nová městská čtvrť, pak cílová zákaznická skupina musí být pestrá. Od těch movitějších zákazníků poptávajících luxusnější bydlení v rodinném či átriovém domu, po zákazníky patřící do střední či nižší střední třídy poptávající dostupné nájemní bydlení. Město musí hledat možnosti, jak uspokojit vysokou poptávku po dostupném bydlení méně příjmových skupin seniorů, mladých lidí, atp.

Jaké komerční i nekomerční aktivity jsou zvažovány v území nad rámec bydlení a souvisejících aktivit?

  • Z logiky věci jakékoliv, které nebudou v konfliktu se základním charakterem území, tj. bytové čtvrti.

Jakým způsobem plánujete řešit problematiku přeexponovaného cestovního ruchu? Může vám areál kasáren pomoct rozmělnit nápor turistů?

  • Na ploše bývalých kasáren vznikne typická rezidenční čtvrť, takže nikoliv. Musíme jen pohlídat, aby zde nevzniklo ubytování pro turisty v jakékoliv formě. Tímto problémem jsme se zabývali do doby pandemie. Jelikož hlavním zdrojem přeexponovanosti byly zájezdové několikahodinové autobusy (až 20 tisíc za rok), vytvořili jsme systém jednoho výstupního a nástupního místa, na které si přepravci museli rezervovat zpoplatněn čas příjezdu a odjezdu. Tím jsme jednak regulovali maximální počet autobusů, které mohou navštívit město, a jednak jsme získali poměrně vysoký příjem do městské pokladny (za první necelý rok provozu cca 24mil.Kč). 

Jak chcete v souvislosti s novou regulační strategií cestovního ruchu města, a tedy i poklesem pracovních příležitostí, přilákat nové obyvatele města?

  • Dlouhodobě evidujeme podstatně vyšší poptávku po bydlení v Českém Krumlově oproti nabídce. Jednou z příčin je velmi malý počet nově postavených bytů v důsledku nedostatku vhodných stavebních parcel. Projekt nové městské části Nový Dvůr sází nejen na to, co bylo uvedeno v předchozí větě, ale i na vysokou atraktivitu lokality pro bydlení. Domníváme se, že zájem o bydlení nebude nezbytně a úzce spojen s nabídkou nových pracovních míst. Pokud jde o současný pokles turismu a úbytek pracovních míst s ním spojený, jsme přesvědčeni, že jde o přechodný stav způsobený pandemií.

Další šancí pro zatraktivnění tohoto místa je bývalý lom Vyšný. Pracujete i s tímto bonusem možnosti rozšíření outdoorových aktivit pro budoucí obyvatele?

  • Hledání vhodné programové náplně pro toto mimořádně zajímavé místo trvá. Jde o nápad, na který čekáme a který zde bude realizovatelný.

Má Krumlov celkovou energetickou koncepci, můžete v krátkosti představit EK Nového dvora. Jak bude zapadat do celkové koncepce?

  • Nemáme. V minulosti se město zcela neprozíravě zbavilo energetické infrastruktury (privatizace), což je také důvodem absence celoměstské energetické koncepce. EK pro Nový Dvůr navrhuje alternativy zásobování teplem. Blíže se s ní budete moci seznámit na webu Nový Dvůr, kde bude ve zveřejnitelné zkrácené formě umístěna.


Odpovídá Petr Hornát, architekt z ateliéru A8000

Další šancí pro zatraktivnění tohoto místa je bývalý lom Vyšný. Pracujete i s tímto bonusem možnosti rozšíření outdoorových aktivit pro budoucí obyvatele?

  • Existenci vyšenského lomu samozřejmě vnímáme, ale jeho řešení nebylo součástí zadání. Problematice bývalého lomu Vyšný se podrobněji věnovala Územní studie veřejných prostranství - městská část Vyšný (zpracovatel O-VA architekti, 02/2018), která byla jedním z důležitých podkladů pro naši práci.

Jakým způsobem byla zachována myšlenka této lokality? Budou zachovány některé stávající objekty, nebo půjde celkově o novou výstavbu?

  • Původní struktura lokality, tedy oblast původního Nového Dvora (Neuhof) a zeleň se systémem vodotečí na východní straně území, je pro nás jednou z klíčových inspirací pro tvorbu urbanistického konceptu. Snažili jsme se zachovat principy v území, naslouchat předkům, kteří vytvářeli území na základě pozorování místa a s respektem k přirozeným zákonitostem. Rádi bychom, aby historické stavby našly smysluplné uplatnění, je s nimi v rámci nového urbanismu počítáno. Rovněž jsme v návrhu zachovali většinu novodobých staveb, které jsou určitým vodítkem z hlediska měřítka a uspořádání staveb v území. Myslíme si, že je nutné dobře zvážit jakoukoli demolici v areálu, každý objekt má určitou hodnotu, jak finanční, tak, a to především, urbanistickou.


Odpovídá Štěpán Pavlík, starosta města Tábor

Jak konkrétně zajistíte, aby požadovaná část bytů byla v režimu nájemním, startovacím atd.? 

  • Město bude na trh /developerům/ nabízet pouze pozemky určené k výstavbě soukromého bydlení. Pozemky pro výstavbu nájemních bytových domů si město ponechá a zadá projektovou přípravu pro výstavbu objektu nájemního bydlení. Ta může být financována z dotačních prostředků a bude sloužit k doplnění městského bytového fondu.

Jak konkrétně vypadal architektonický workshop? Jednalo se o architektonickou soutěž dle pravidel ČKA?

  •  Ano šlo o soutěž s udělenou regulérností ČKA, nastavenou jako užší urbanistickou. Forma workshopu zajištovala možnost komunikace s architektonickými týmy v průběhu soutěže a tím vyjasnění bodů zadání ze strany města.

Jak do procesu návrhu projektů zapojujete veřejnost? 

  • V případě soutěže na obytnou čtvrť Dvorce jsme organizovali participační setkání s veřejností před vypsáním soutěže, abychom zjistili potřeby občanů v místě a jejich pohled na řešené území. Poté jsme se s nimi setkali o rok později, představili vítězný návrh a diskutovali jsme s nimi jejich názor na navrhované aspekty. Samozřejmostí je pak průběžná informovanost občanů o průběhu soutěže a přípravy čtvrti v městských novinách a v online prostředí. 


Odpovídá Ondřej Zabloudil ze společnosti Deloitte

Mluví se o tom, že lidé odchází do měst. ČR se snaží prosadit regionální centra, například Benešov a další. Jsou nějaké podobné příklady ze zahraničí?

  • Migrace lidí do měst je celosvětový trend a zhruba platí, že čím větší město, tím atraktivnější trh práce, za kterým se lidé stěhují. ČR je v tomto poměrně hodně pragocentrická, což je dáno ekonomickou silou Prahy. Regionální centra tomuto mohou konkurovat naopak dostupnějším bydlením, blízkostí přírody apod. Nicméně stále platí, že hlavní příčinou migrace je atraktivita pracovního trhu a v tomto mají větší města výhodu.


Odpovídá Marie Joja, projekt Archipop

Narazila jste také na problematiku dočasné zeleně? Existuje někde funkční řešení dočasných výsadeb městské zeleně?

  • V databázi archipop se zaměřuji na projekty dočasného využití opuštěných budov. Téma dočasné zeleně jsem v rámci aktivace zanedbaných objektů zaznamenala pouze formou přechodných komunitních zahrad či instalace (např. stadion Klagenfurt / Klaus Littmann).

Český Krumlov - kasárna Vyšný

Konference Brownfieldy 2021 se odehrála v Českém Krumlově v bývalých kasárnách Vyšný. Pro téma brownfieldů se může zdát město na seznamu UNESCO jako zvláštní volba. Má však své opodstatnění. Stejně jako každé město řeší i Český Krumlov, jak se dál rozvíjet. Stejně jako téměř každé město má na svém území několik brownfieldů, které pro rozvoj území představují velkou, ale zatím neuchopenou, příležitost.

Rozhodli jsme se ročník 2021 věnovat rozjezdu projektu Nový Dvůr, který opuštěná českokrumlovská kasárna probudí v novou městskou čtvrť. Je to jedno z mála míst v Českém Krumlově, které je vhodné k zastavění, je v majetku města a může nabídnout příjemné a kvalitní bydlení.

Příklad kasáren Vyšný ukazuje, jak revitalizací brownfieldu vzniká nová příležitost pro město a jeho obyvatele.

Nový Dvůr

Obytná čtvrť na místě bývalých kasáren Vyšný.

23 hektarů území s přímou vazbou na město Český Krumlov nabízí ohromnou příležitost pro rozvoj. Zpracovaný masterplan, který zohledňuje provedené analýzy i územní regulace počítá s výstavbou bytů až pro 3000 nových obyvatel. Transformací brownfieldu by tak vznikla zcela nová čtvrť ovlivňující podobu města na mnoho let dopředu.

Více o projektu